|
| |
|
| |
|
|
Hudba v krematoriích a tradice uměleckého kolektivu krematoria Pardubice
Häckl, Zdeněk ; ŠTRAUS, Ivan (vedoucí práce) ; Ježek, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hudbou v krematoriích a tradicí uměleckého kolektivu krematoria Pardubice. První kapitola charakterizuje význam a tradice smutečních obřadů napříč historií a náboženských denominací. Druhá kapitola přibližuje historii krematorií v Čechách a Evropě. Třetí kapitola se věnuje architektuře pardubického Krematoria, čtvrtá pak počátkům zdejší hudební produkce a uměleckému zázemí. Stěžejní pátá kapitola se věnuje vývoji uměleckého kolektivu Pardubice a přináší soupis všech hudebníků, kteří zde působili v letech 1923 až 2018. Poslední šestá kapitola definuje repertoár souboru a jeho vývoj.
|
|
|
Conductor's work in different types of ensembles
Bagnoud, Sébastien ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; PAŘÍK, Ivan (oponent)
This Master's Thesis concerns the conductor’s profession in different types of ensembles. The diversity, multitude of existing musical formations and the specificities that each sort of musical ensemble comprises make this a rich subject for exploration. The reader will first discover several chapters that focus upon various definitions of the role of the conductor and upon the conductor’s functions, as well as upon the various types of musical ensembles. This will then permit the undertaking of the theme of how a conductor must deal differently with both amateur and professional musicians, as well as the subject of the conductor's craft and relationships with his musicians.
|
|
|
Hudební soubory v Příbrami
BALOUNOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá historií a současností několika hudebních souborů v Příbrami. Toto město patřilo v minulosti k jednomu z center těžby stříbra v Čechách, ve 20. století se zde intenzivně těžil uran. Hornická činnost měla vliv na skladbu obyvatelstva a vytvářela specifické podmínky pro místní kulturní život podobně jako poutní areál na Svaté Hoře. I po útlumu těžby po roce 1990 zůstala Příbram jedním z kulturních center Středočeského kraje a funguje zde celá řada hudebních souborů, které dotvářejí kulturní a společenský život tohoto města. Jedná se o orchestrální tělesa, společenské a chrámové soubory.
|
|
| |
|
|
Sto zvířat, legenda českého Ska, čtvrt s toletí na scéně
Klazar, Tomáš ; ROUČEK, Jaroslav (vedoucí práce) ; REJLEK, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá dvaceti pětiletou existencí kapely Sto zvířat, která jako jedna z nejvýraznějších skupin porevoluční hudební scény úspěšně funguje i v současnosti. Autor se snaží nalézt odpovědi na otázku, proč právě tato kapela vydržela na výsluní tak dlouho. Práce popisuje příčiny vzniku Sto zvířat, definuje žánr ska, přináší kompletní biografii a diskografii skupiny a snaží se představit i další hudební aktivity současných členů souboru.
|
|
|
Slavná česká smyčcová kvarteta
Krejbich, Tomáš ; PĚRUŠKA, Jan (vedoucí práce) ; UNTERMŰLLER, Karel (oponent)
Na těchto pár řádcích by autor rád vysvětlil, proč zvolil zrovna téma týkající se smyčcového kvarteta a všeho kolem něj. Na českých konzervatořích to většinou chodí tak, že komorní hra jakožto předmět je povinná od čtvrtého či pátého ročníku, tudíž studenti tak nějak ?ke konci školy? zabrouzdají od svých sólistických cílů do problematiky hry ve skupině, ale pokud se nechystají se jí věnovat nadále na vysoké škole či jinde, moc toho pochytit nestihnou, jelikož práce v komořině je dlouholetá záležitost, chcete-li jí dělat pořádně.
|
|
|
Problematika financování symfonických těles v České republice.
Hannsmann, Jiří ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Magisterská práce - Problematika financování symfonických těles v České republice? se snaží ukázat na příkladu 14 symfonických orchestrů v České republice celou řadu problémů, kterým jsou tato tělesa vystavena. Na vývoji profesionálních těles v minulosti se snažím vysvětlit, že provozování hudby splňující vyšší dobové estetické nároky nikdy nebylo soběstačné a záviselo podobně jako dnes na blahovůli svých donátorů. Hodnocení provozu symfonických orchestrů u nás je ztíženo vysokou variabilitou základních podmínek a poměrně značnou nepřesností zveřejňovaných údajů. Zveřejnil jsem všechny veřejně dostupné údaje o financování 14 symfonických orchestrů a snažil se ukázat na největší rozdíly v dotacích od jejich zřizovatelů a zakladatelů. V závěru jsem se snažil ukázat na možné nástiny řešení trvalého podfinancování profesionálních hudebních souborů v České republice.
|
|
| |
host ::
RSS.